pomluvy,štěstí,láska,trápení
pomluvy, laska, trápení, štěstí..
můj sen se stalo konečně skutečností. Měla jsem kluka, oblíbenýho, krásnýho a ktrého mi každá holka na škole mohla zavidět.
Díky němu sem se dostala mezi oblíbený holky, všichni semnou mluvili a ja byla v sedmém neby. tomáš kluk s ktrým sem byla furt, chodila jsem s ním na všeljaký party a děsně jsem ho milovala a on tvrdil totéž.. ale jednoho dne mě začal ignorovat..¨nikdy z mích tehdejších tak zvaně kamarádů mě nebrali na vědomí..
Ale pořád tu byla Míša, kámoška kterou jsem kvůli Tomášivi zanedbala. Tu chybu jsem si boužel uvědomila děsně pozdě, ale i přesto jsem se sebrala a šla zaní...
,,Ahoj" pozdravila jsem jí.
,,Čus" Odpověděla..
,,ty semnou asi nemluvíš viď??" zeptala jsem i kdyz odpovědí jsem si byla skoro jista.
,, no jestli si nahodou nepamatuješ to ty si se semnou poslední tři měsíce nebavila" konec skončuila.
,, já vím a omlouvám se" omluva ale zřejmě nestačila odešla jako bych nic neřekla,, co sem komu udělala??" ale odpověď sem nějak tak tušila.
Ale zachilku se zase vrátila asi mě slyšela protože hned řekla.
,,tom něco říkal.. jen tak pro informaci ja teď chodím s lukasem" wow ten šok mě malem porail ona která tyhle frajírky nesnáší?? teď chodí s lukasem?? co prosím?? řekne to někdo prosím ještě jednou?
,,co se to děje?" další otázka za 10min? rekordní čas
Šla jsem na oběd a tam mě čeká další překvapení, potkala jsem tam lukase a ten se drží s nějakou holkou za ruku? jo přeně tal.
,,kecala jsem" ozve se zamnou najednou,, chodi s Ninou. ty víš že bych sním nechodila ale prostě si mě děsně štvala poslední dobou."
,,promiň ale ja jsem byla prostě zamilovaná víš?? takoví ty růžoví bríle."
,,njn ale stejně.. ale co víš že tu jsou ve škole nový kluci??" zeptala se mě..
,,ne tak to mi asi malinko ušlo" přiznla jsem.
,,pojď ukážu ti je." a táhla mě k fotbalovýmu hřišti. měla jsem oči na stopkách koukala jsem na tribuny a vubec me nenapodlo koukat na hřiště.
,,tak kde jsou ti tvoji slavní nováčci?" v tu chvíly se zastavila a ukazala na kluka, připadal mi děsně povědomej.. ale koho mo připomínal??
,,Tak to je ten první Jeremy a ...." nedořekla skočila jsem sí do řeči
,,Já ho znám chodila jsem sním na základku ale ten přeci nechodí sem na školu ne??" ptám se. a dívám se střídavě na Míšu a pak na Jeremyho.
,,ty ho znáš?? letí na něj snad všechny holky tady.." a dívala se namě.
,,jo vždyť říkám že jsem sním chodila na základku" odpovídám.
,,Hele on jde sem" vyhrkne kamerádka a jě nevím kam s očima.
,,klidni" okřikla jsem kamarádku ale sama jsem byla nervózní.
,,Ahoj Niky"pozdravil mě.
,,čus jeremy.. teda promiň.. Míšo-jeremy... jeremy-míša"představila jsem je a oni si podali ruku.
,,nějak sem zapomněl že si na týhle škole" přiznal.
,,a co že sem chceš najednou chodit ty??"ptám se a moje zvědavost zase nemá konce.
,,kvůli fodbalu.. no ale je tu i Páťa. takm ubrány 15" říká a já vněm opravdu poznávám kamoše.
,,tak to je naše partička zase pohromadě." říkám
,,jj skoro" odpoví a najednou si nás všimne Páťa a běží taky knám.
,,ahoj Verčo" pozdraví mě, vezme mě do náručí a točí semnou. Musím se smát připomíná moi to základku.
,,ahoj" odpovím když mě konečně pustí nazem a já mám zase pevnou půdu pod nohama.
,,do jaký třídy vlastně budete vi dva chodit" zeptá se Míša a rázem už je v klidu.
,,prej PK2"řekl s ndějí v hlase.
,,tak to ste snáma ale všechny hodiny spolu nemáme"odpoví Míša a zavějušuje se do obou kluků zaroveň já na ni koukám jen s otevřenou pusou...
Co to mělo jako být?
I když se na mě kluci otočili a chtěl počkat Michala řekla ta ví kde máme třídu.. Měla jsem naní trochu zlost.
Podalší hodině si ke mě přisune židly Jeremy.
,,A jak se vůbec máš??" ptá se mě. ,,slyšel jsem že prej chodíš s nějakým Tomasem." Ne takovou blbost mu snad mohla říct jenom Míša.
,,ne už ne a vědí to všichni" řekla jsem.
,,tak to míše asi ušlo no" co ptrosím'??? může te mě dneska už nechat vydechnout fakt je toho na mě nějak moc.
Zbytek dnes proběhlo nějak tak stejně pořád samí překvapení a tak.
2.kapitola
Celej týden sem se snažila být tak nějak nenápadná a bohu dík se mi to málem povedlo, kdyby zamnou nechodili jeremy a Patrik.
nijak by mi to nevadilo ale byli tu novy, všechny holky na ně letěly proto mě asi lidi začali nenávidět snad ještě vic než nejvíc a to sem si myslela, že to víc nejde.
Ale chyba lávky. tento týden byl asi nenávist sama, pořád do mě někdo vrážel a když sem někam přišla, všichni nenápadně přestali mluvit. Nejsmutnější na to bylo, že to začala Míša.
,,Ahoj" pozdravila mě, jako by nic, nikomu neřekla.
,,čus" odpověděla jsem trochu naštvaným hlasem který sem se snažila potlačit.
,,Coti zase přelítlo přes nos?" ona se ještě divý ona mě u všech pomlouvá atd. a co mě přelítlo přes nos?
,,Nesnáším lidi kteří polouvaj" vpálila jsem jí do obličeje a odešla.
Na hlavní chdodbě mě doběhl patrik se slovy co mi michala udělala.
,,nic"odpověděla jsem sem ztroze,, dej te mi všichni svátek" zakřičela jsem na ně a nechala ho tam stát.
Konec přetávky sem strávila na dvoře a kreslila sem si do skicáku. Jeden z mích koníčků, hrozně ráda si krelím na desky učebnic atd. Taky proto asi jsem na grafický škole.
Byla jsem štěstím bez sebe když jsem se tam dostala ale teď jsem tu školu nenáviděla, celý 2 roky byli v poho ja jsem se se všema seznamovala a se spousta lidí jsem byla hodně v dobrým vztahu, ale jak už to chodí i v nejlepší škole se najde nějaká moucha která to pokazí.
Doma jsem měla klid teda aspoň chvilku, než zamnou přišla ségra.
,,Hele chápu že seš naštvaná že stebou žádnej kluk nechce bejt ale ne Páťu si křičet nemusela on nemůže zato že tobě se to nelíbí."řekla Bjanka
,,Jasně naše vševědko" odpověděla jsem.
Na naší škole byli dva obory, grafika- tam sem chodila ja a obchodka- na tu chodila Bajnka. Proto věděla co se děje ona neumí kreslit, nenakreslila by ani kytku na tož portrét nebo tak..
,,ty si to dostala nebo co??" pta se me sestra.
,,to je to tak videt?" odpovidam a ukazuju ven z pokoje nestojim o jeji společnost.
Celej den teda byl na nic ale přece se něco stalo než jsem šla spát zazvonil mi telefon.
,,ano?" rikam nejistě protože mi volá neznámí číslo.
,,Ahoj Niko chci se omluvit za ségru" moje moskový zavity pracovaly na plny otacky. a najednou cvak, jasne andrej omlouva se za Míšu.
,,To je vpoho hele já už si zvykám" odpovídám a poprvý za celý den se usměji.
,,To není vpoho, neměla to dělat ona taková nebývá, ale posledních 14 dní si ji štvala vykašlala jsi se na ni kvůli frajerovi z třeťáku." měl pravdu a já jsem to věděla to co jsem udělala bylo taky hnusný jenže já Michalu bránila a nepomlouvala.
,,Ale uznej že pomlouvat je něco jinýho"navrhla jsem.
,,Jo to je ..víš neměl bych ti to říkat ale jí se líbi Jeremy a když se dozvěděla že si sním chodila tak jí bylo líto že jsi jí to neřekla" Tak tohle jí štvalo to že sem jí neřekla nic o mím soukromím životě před střední?? ale jestli si vzpomínám ona se mě snad na to nikdy neptala.
,,kdyby se ale zeptala andreji ale ona ne jak mam vědět že jí to zajíma, nejsem vševěd." řekla sem smutně.
,,já vím" řekl a znělo to jako útěcha a taky to tak působilo.
,,hele já ti nechci plácat kredit"řekla jsem jentak aby řeč nestála, a protže jsme mlčeli a je ho to stalo peníze.
,,Já si stebou rád povídám si fajn"opravdu krasně se to poslouchá ale odněj je to malinko divný, říkáto divně,,jsi fakt fajn holka" tak to uz mi znela fakt divne semnou chce chodit nebo co?
,,mám takovej dotaz" řekl a já tušila že to bude průser,,nechtěla by jsi semnou chodit?" tak to byla rána chodit s brachou mi komosky co by na to asi rekla míša.
,,hele promin ale to fakt nevím, to si mě docela zaskočil" teď jsem byla červená snad až na prdeli fakt.
,,tak si to rozmysli a nejak mi pak dej vedet moje číslo znáš." řekl
,,jj jasne neboj určo ti dám vědět"
,,tak jo tak se měj a pozdravuj bjanku" jo jasne to zrovna.
,, ty taky ahoj a brou noc" poprali sme si ještě krásný sny a šla jsem spát.
3.kapitola
Druhej den se odtoho předchozího lišil hodne.
,,Hele Míšo můžu stebou prosím tě mluvit??" zeptala jsem se.
,,Jo můžeš." řekla
,,Ty si na mě byla naštvaná jenom kvůli tomu že jsem ti neřekla že jsem chodila s jeremym??"zeptala jsme se kamaradky a ta na me koukala jak sedm drahých let.¨
,,jo" řekla
,,tak fajn hele jeremy je muj kamos a jestli chces tak snim chod a ja budu chodit stvym brachou."tak dneska byl den blbec pro ni, sami prekvapko.
,,ty smím bráchou..a já sjeremym?? on se bracha konečně vymáčknul??"divila se.
,,vidíš ty si tohle taky věděla a neřekla jsi mi to" čertila jsem se ale jenom ze srandy.
,,no jo promiň, já sem byla mimo" omlouvala se a rozpačitě se usmála když knám došel jeremy..
ja jí loktem strčila do boků a začala jsem se smát.
,,Verčí nechtoho" ale ani ona se neovladla a začala se řechtat na plný kolo.
,,promiň ale tohle nešlo ovladnout"omluvila jsem se kdyz uz jsem mohla popadnput dech.
,,vpohode hlavne mlč" řekla a ze srandy mi pohrazila.
První hodina byla bezva Míša mě pořád provokovala a nakonec nás učitelka vyhodila ze třídy. Celou dobu jsem klábosily na chodbě a smály se, když zazvonilo oběvil se vedle nás Míši brácha a mě poskočilo srdíčko. S míšou sme se podívaly navzájem do očí a bylo jasno potřebuju být s Andrejem chvíli sama. Ona šla s Jeremym ven taky mu musela neco rict.
,,už vím odpověď." začala jsema andrej na mě koukal snažil se mi odpověď vyčíst z očí ale to u mě není možný.
,,no a?" asi byl nerovozní, ale ja kupodivu ani trochu.
,,moje odpověď je" trochu jsem ho nechala čekat,,jo budu stebou chodit" řekla jsem nakonec.
,,fakt?" zeptal se nejistě a koukal na mě s otevřenou pusou.
,,jo fakt" řekla jsem znovu a musela jsem se mu smát.
Vzal mě do náručí a vlepil mi pusu. Byl v tu chvíli šťastnější snad než já.
Zazvonilo na hodinu a on utíkal do svý třídy, Míša se s jeremym vrátili trochu pozdě ale učitel na chemii si to snad ani nevšimnul.
,,tak co" ptala jsem se než si stačila sednout.
,,výborný chodíme spolu a co ty s bráchou neříkej že sním fakt budeš chodit" ptala se naoplatku.
,,omyl ja sním už chodím" vybafla jsem na kamarádku, ta jen otevřela pusu jak byla překvapená.
,,moje kámoška chodí smým bratrem no to je gól" obě sme se začali smát.
Byly jsme obě šťastný jak blechy a nic ani nidko nám tu náladu pocelý den ve škole nezkazil.
Večer jsme šli ven. teda přesněji já a Andrej, Míša a Jeremy. Dokonce se knám přidal i patrik a ja s údivem poznala v jeho společnici kámošku ze základky. jak mi bylo hned řečeno chodí spolu už 2roky. to pro mě byl šok.
,,ahoj jani" pozdravila jsem ji a koukala jsem na ni ani trochu nezmenila.
pokračování příště..